Pavlova, neboli dort pro baletku, je dort ze šlehaných bílku, ozdobený šlehačkou a ovocem. Tento sladký dezert je velmi oblíbený v Austrálii a na Novém Zélandu, kde se dokonce stal národním jídlem. Když byla baletka roku 1929 ubytovaná v Austrálii ve městě Perth, místní šéfkuchař jí připravil nadýchaný, lehký dort, který pojmenoval na počest její osobnosti Pavlova. Tento dezert měl znázorňovat lehkost, s jakou se baletka vznáší. Musíme uznat, že v rámci boje o původ tohoto receptu vyhrává spíše Nový Zéland, který baletka navštívila o tři roky dříve. První zmínka o tomto dezertu je z knihy o životě Anny Pavlové od Keith Moneyho, který uvádí také, že dort připravil Kuchař z Welingtonu.
Anna Pavlova byla ruská baletka. Světový věhlas jí přinesla taneční kreace Umírající labuť. Její touha stát se baletkou přišla už v osmi letech, kdy jí její maminka přivedla na představení Spící krasavice. O dva roky později, tedy v 10. letech, byla přijata do petrohradské Akademie ruského baletu. Jejími učiteli se stali Alecander Oblakov, Jekateřina Vazemová a ve vyšších ročnících Pavel Gerdt. Právě oni jí upozornili na romantické pojetí baletu, při němž mohla uplatnit svůj oduševnělý zjev, citový prožitek a ladnost pohybu. Upozornili jí na to, neboť její slabé tělo nebylo připraveno k fyzickým náročným, mnohdy akrobatickým výkonům. Její nohy, vychrtlé nedokázaly to, co dokázali její spolužáci bez problémů. Mezi ploužáky si vysloužila přezdívku ,,Koště‘‘. Po škole byla přijata do souboru Mariinského divadla, kde pokračovala ve zdokonalování svého baletního projevu pod vedením Maria Petipy, který jí pomáhal s interpretací důležitých baletních scén.
Nejslavnější choreografie nesla název ,,Umírající labuť‘‘. Tuto choreografii pro ní vytvořil její spolužák ze studií Michael Fokin na skladbu od Camille Saint – Saensa. Autor skladby poté prohlásil ,,Madam, díky vám, jsem si uvědomil, jak skvělou hudbu jsem složil!‘‘.
Labutě provázely a fascinovaly Pavlovu celým životem. Dokonce ve svém době v Ivy House v londýňském Hamsteadu chovala několik ptáku (labutě Claru a Jacka). Anna je často pozorovala, fotografovala a dokonce i natáčela, aby následně co nejvěrněji ztvárnila jejich pohyb a grácii na jevišti. Tančila až do konce svého života, počátkem roku 1931, během turné v nizozemském Haagu, jí bylo sděleno, že přechodila zápal plic a že by se měla okamžitě léčit. Anna bohužel operaci odmítla a řekla ,,Pokud nedokážu tančit, raději bych byla mrtvá.‘‘. Anna zemřela 23. ledna 1931 před svými 50. narozeninami. Jejími posledními slovy byla věta ,,Připravte mi kostým labutě..‘‘ .Popel této slavné baleríny je dnes, spolu s urnou jejího manžela, uložen v londýnském kolumbáriu krematoria Golders Green.
Tuto baletku v dnešním světě zá úplně každý, neboť její sladký dort si vychutnává úplně každý. Dortík byl inspirovaný hlavně baletčinou sukní, která se nazývala Tutu, byla vyrobena ze zelenkavého hedvábí. Proto tento nadýchaný dort ze šlehaných bílků a šlehačky ozdobil plátky kiwi.
Budeme potřebovat
- 4 bílky větších vajíček
- 230g cukru
- 2 lžíce kukuřičného škrobu
- 2 lžičky bílého vinného octa
Krém
- 200ml smetany ke šlehání
- 1 lžička cukru moučka
- 100g mascarpone
Postup
- Troubu si předehřejeme na 180 stupňů. Nachystáme si plech, na který dáme pečící papír. Na papír si můžete nakreslit kolečka, aby každou Pavlovu jste udělali stejně velkou.
- Z bílků šleháme pevný sníh, do kterého poté postupně budeme zašlehávat cukr. Poté přidáme škrob a úplně nakonec i samotný ocet.
- Vzniklou hustou hmotu, můžeme dát do zdobícího sáčku a stříkat kolečka nebo můžeme použít dvě lžíce a udělat s nimi na plechu hromádky, do kterých poté lehce uděláme prohlubeň.
- Pavlovy ihned vložíme do trouby a teplotu snížíme na 120 stupňů. Sušíme 50 minut. Po upečení vypneme troubu a jenom pootevřeme dvířka.
- Mezitím si můžeme udělat krém a to velmi jednoduše. Smetanu si vyšleháme, do ní přidáme cukr a mascarpone.
- Pavlovy vyndáme z trouby, nazdobíme krémem a třeba nějakým svěžím ovocem. Já jsem použila maliny a karamelizované jablíčka, které mi dali krásný podzimní nádech.
