Máme tady další článek o mém životě, co ve svém volnu dělám. Vždy Vám chci představit něco nové, ale pořád píšu o tom stejném městě. I když o něm píšu, vždy jsou to jiná zajímavá místa, atrakce či gastronomie. Tak snad mi odpustíte i tento článek, který opět bude o Praze.
Již od mého dětství léto je mým nejoblíbenějším obdobím, ať už díky sluníčku, ale hlavně z důvodu toho, že mám narozeniny. Vždy jsem se na ně velmi těšila, ale letos jsem již oslavila své 20té, a teďka už to půjde semnou z kopce a začnou mi na obličeji vyskakovat vrásky, což nic radostného není. 😀 Materiální věci pro mě nikdy nebyly nějak vzácné, vždy jsem si přála nějaké zážitky, proto i letos jsem si přála od přítele výlet do Prahy.
Letos jsme na cesty vzali i našeho ,,syna’’ divočáka. Je to náš plyšák, z kterého jsme tímto výletem udělali našeho cestovatele. Opět jsme vyjeli v ranních hodinách, naštěstí zpoždění náš vlak neměl. Hned po příjezdu do Prahy jsme se vydali na jídlo. Přemýšleli jsme co navštívíme, proto jsme vytáhli mou gastronomickou knihu, ale nakonec přítele napadl asijský podnik Wokin. Je to streatfood podnik, kde si namícháte své těstoviny podle Vašeho gusta. Tento podnik si hlavně vybavíte podle jejich originálních krabiček, které vypadají jako z amerického filmu. Já už přesně nevím, co jsem si namíchala, ale měla jsem tam ananas, a to byla velká chyba, neboť zřejmě kvůli němu jsem celé jídlo měla až moc sladké a nedobré. Přítel si svou krabičku namixoval skvěle, že se olizoval až za ušima. No nevím, asi už tento podnik nenavštívíme. Po jídle naše kroky mířili už k hotelu, kde jsme se ubytovali.
A co by to bylo za výlet do Prahy, když bychom nešli na šlapadla. To by přece nešlo, proto jsme se opět vydali na náš oblíbený ostrůvek a vyjeli. Šlapadla vždy trvají hodinu, což Vám přijde dlouhá doba, ale nám to opět uteklo jako voda. Další naší nutností byl trdelník. Přítel už nechtěl žádný chemický, barevný, tuhý trdelník, ale měkký, český trdelník. Šli jsme a šli a našli jsme stánek, ale tam jsem si nevybrala, proto jsme šli k dalšímu a tam jsem si taky nevybrala. Takto jsme šli snad 8x než jsem si nakonec vybrala. Zvítězil totiž trdelník s vaječným koňakem. Což bylo zvláštní, neboť vaječnák nesnáším. A tímto jsme ukončili tento den toulkami po Praze.
Je ráno, tramvaje, auta nám jezdí pod okny a nás to nutí vstát pravou nohou z postele a vydat se na další toulky Prahou. Tento den, nebyl nijak zvlášť zajímavý, chodili jsme po turistických oblastech a poté navštívili další podnik s jídlem. Tento podnik nesl název Paprika. Jedná se o malé izraelské bistro, které se v Praze otevřelo roku 2017. Je to bistro, které je opravdu malé, nachází se totiž zde pouze jen 10 míst k sezení. V této restauraci můžete ochutnat hummus, falafel či domácí chléb pita, laffa a jeruzalémské bagely. Vaří zde jak masovou, tak vegetariánskou a dokonce i veganskou kuchyni. Já jsem si zde dala nejobjednávanější jídlo, a to tedy talíř s humusem, falafelem. Jídlo mi chutnalo, ale bylo to pro mě trošku hořké.
Naši poslední zastávkou byl svět medúz. Toto muzeum se otevřelo minulý rok. Najdeme zde 38 akvárií a 30 druhu medúz. Tento svět se mi velmi líbil, byla zde krásná atmosféra, neboť akvária byly doplněny různými světelnými efekty.
A tohle je už konec našeho výletu. Doufám, že jsem Vám dala zase nějaký malý tip, kam zajít. Určitě se muže v komentářích podělit i o ty vaše oblíbená nebo zajímavá místa.
