Rodinný recept, když se řekne, tak určitě čekáte, že Vám tady napíšu nějaký recept mojí pra pra prabičky. Ale nebude to tak, neboť kouzlo kuchyně jsem objevila postupem času sama. Jako malá jsem viděla občas péct mou babičku koláče či kynuté knedlíky, ale nebylo to nějak pravidelně a co se týče mojí maminky je šťastná, že upeče vůbec mramorovou bábovku. Tak jak to vlastně se mnou je? Od malička jsem sledovala různé pořady o vaření, a vždy mě to velmi fascinovalo. Když mi bylo 12 let pomaličku jsem šla do kuchyně a řekla jsem, že upeču něco velkého a byl to cheesecake. Vím, že to bylo napoprvé velké sousto, ale co Vám budu, povedl se a jeho chuť byla skvělá. Díky tomu, že jsem se dala do něčeho tak těžkého, otevřelo mi to tenhle svět, zjistila jsem, že cukrovinkami mužů dělat radost, můžu také popustit uzdu mé kreativity.
Čas šel dál a jednou bylo období, kdy jsem pekla a pekla, ale potom zase chvilku ne. Momentálně není snad ani jeden den, co bych v kuchyni nekouzlila. Pečení je mým celým světem a těším se na období, kdy budu mít svou holčičku či chlapečka a budu ho učit všechny moje pekařské triky a vím, že to začne tím nejroztomilejším a to, že začátky mého dítka v kuchyni bude jenom ujídání všech surovin. I když moje rodina nepekla, chci začít a to receptem, který jsem vymyslela právě já. Chci to dát svým dětem, aby když už s nimi nebudu, si vzpomněli, tohle mi dělala maminka, a tímto receptem založila náš recept, naší rodiny.
A co je to vlastně za recept a proč tento? Jsem hodně kreativní osůbka, proto vymýšlím to, co ještě u nás v republice není, nechci, abych dělala stejné věci jako každý druhý. Když to má být rodinný recept, chci aspoň z kousku mou rodinu tam dát. Moje rodina miluje zahradničení. Co vím, započalo to mým dědečkem, který pěstoval snad všechny ovocné keře, stromy, ale to hlavní jeho zahrádka zářila květy všech barev. Jeho zahrada byla strašně velká, že tam mohl dělat různé botanické výstavy. A i když už není mezi námi, moje máma se snaží ho aspoň z poloviny nahradit. Zdobí sice jinou zahrádku, která je také krásná, ale v paměti je pořád nejlepší ta dědečkova. Občas moje máma si po ponadává při sekání, ale i když nadává zahrádka a hlavně květiny jsou její svět.
To bylo asi na úvod už všechno, jdeme raději na ten recept!
Budeme potřebovat
Korpus
- 2 vejce
- 160g cukru
- 200ml mléka
- 150 ml oleje
- 160g hladké mouky
- 45 g kakaa
- 1 sáček kypřicího prášku
- 1 sáček vanilkového cukru
Krém
- 400g čokolády na vaření
- 60g másla
- 200g polotučného tvarohu
- 200g smetany na šlehání
- 3 lžíce cukru
- 1 vanilkový cukr
Zdobení a jiné
- 200g borůvek
- 200g oreo sušenek
- Šálek silné kávy
- Kousek kvítí nebo bylinky
Postup
- V prvním kroku se vrhneme na korpus. Vejce si vyšleháme společně s cukrem do světlejší pěny. Poté přidáme mléko, olej a všechno zamícháme. Do zamíchané směsi přidáme už i smíchanou mouku, kakao, kypřící prášek a vanilkový cukr. Těsto nalijeme do podélného pekáče a dáme do předehřáté trouby na 180 stupňů na 15 -25 minut.
- A jdeme na krém. Ve vodní lázni si rozpustíme čokoládu, do které potom přidáme máslo a vanilkový cukr, a za stálého míchání necháme vše spojit. Potom přidáme tvaroh, zamícháme a sundáme z plotýnky a necháme vychladit. V druhé misce si vyšleháme smetanu ke šlehání společně s cukrem, a poté jí přidáme do vychladlé čokoládové směsi. A krém je hotov.
- Už zbývá jen to zábavné a tím je zdobení. Vezmeme si hliněný květináč, který nám bude složit jako miska. Z vychladlého korpusu si pomocí sklenice vykrojíme kolečka (velikost dle vašeho květináče). A jdeme vrstvit: první vrstva bude korpus, který pokapeme kávou, krém, borůvky, korpus, káva, borůvky …. Skončíme u krému na který poté dáme rozdrcené oreo sušenky, které nám dají efekt hlíny. Dozdobíme už jen stonkem nějaké květiny či bylinky a máme hotovo.
Tento dezertík, jsem donesla v prvních návštěvách rodině mého přítele. Chtěla jsem si trošku z nich vystřelit, neboť vážně hlína ze sušenek působí nedůvěřivě. Přesně si pamatuji, že jsem to dovezla v žlutých miskách s mašlí a jako květinu jsem použila petrželku, která cestou zvadla. Dortík jsem předala a myslela jsem si, že to pochopili, že se to jí, ale asi zase jazyková bariéra a jeho maminka kvítky chtěla zachránit politím vodou. No nakonec to neudělala a spíše si pochutnala.
A koho napálíte vy?
