Tento výlet jsme s mojí kamarádkou plánovaly snad už od dob, co jsme se poznaly. Nebudu lhát, nějaký ten pátek už to bude. Výlet jsme uskutečnily v pátek 21. srpna. Vyjely jsme v brzkých ranních hodinách. Omáčku kolem toho, jak jsme byly po ránu zmatené, psát asi nebudu ani, že jsme šly snídat tam a tam, není to nic speciálního… Pojďme se raději podívat o pár hodinek dopředu.
První naše nožky směřovaly k surfařskému obchodu, kde nakonec bylo zavřeno, proto jsme jeliy na hotel si dát věci. Poté jsme se vydaly na místo, které každá z nás měla na svém seznamu přání. Ano, byla to Sapa. Je to vietnamské velkoobchodní centrum a tržnice. Vešly jsme zřejmě špatným vchodem, asi to byl vchod do skladu. Nějak jsme to sice přešly, ale malém z nás byly placky. Vietnamci řídí jako šílenci, bacha na ně :D. Sklad jsme obešly a jako první jsme šly na ochutnávku, daly jsme si dvě koule, jedna byla kokosová (zelená) a druhá banánová (žlutá). Upřímně, jíst se to dalo, ale žádná velká pochoutka to nebyla. Šly jsme dál a obě si nakoupily nějaké typické sladkosti a kamarádka i nějaké tropické ovoce, neboť ovoce bylo zde vážně krásné. Procházely jsme různými obchůdkami, ale všude bylo skoro to stejný. Moje kamarádka se, ale zarazila nad kuřecím masem. No co Vám budu povídat, kuře s lehkým peřím a hlavou, není zrovna krásná podívaná. Chtěly jsme vyzkoušet i nějaký drink. Daly jsme si něco ve stylu buble. Daly jsme si jednu lžičku a nevěděly jsme, kde to dát, aby to nevypadalo blbě, protože to bylo vážně odporný. Na závěr jsme se šly najíst, mě bylo jedno, co na ten talíř dostanu, ale kamarádka měla přání velké misky polévky s nudlemi. Myslíte, že se jí to vyplnilo? No…ne, přišla jí malá mistička, velikosti jak miska do které jsme dostávaly jako děti od babiček kompot. Konzistence byla taky zajímavá, ale prý nakonec špatná nebyla. A co jsem měla já? Ehm, jak bych to popsala.. Rozvařené nudle s nějakou vaječnou omáčkou se zeleninou. Tady v těchto restauracích člověk má povoleno srkat a mlaskat, což my jsme nedělaly, spíš jsme dělaly něco jako ve stylu eeee fuj.
Ze sapy jsme odcházely celkem zklamané. Píše se o tom hodně kladných recenzí, fotky jsou krásné, ale ve skutečnosti to vážně takové není. Nevím, jestli mě to přišlo, ale strašně na každém rohu to smrdělo. Nyní, když si vzpomenu na tento zážitek, mam v puse chuť toho pití a to vážně není krásný zážitek. Věřím ale, že některým tyto chutě vyhovují a chutná jim zde, ale každá kultura je jiná a my zrovna na toto postavené nejsme.
Odpočinek? Ne, po sapě míříme do největší fronty v Praze. Ano, do fronty Primarku. Nebylo to tak dlouhý, čekaly jsme pár minut. Nevím, jestli jsem ten den byla až moc kritická, ale prostě nevím, co ti lidé na tom vidí. Ceny mi přijdou, jak v každém druhém obchodě, a pěkných věcí zde moc nebylo.
Dobré ráno, máme tady další den. V tento den nás nečekalo nic moc zajímavého. Ráno jsme se šly nasnídat do skvělé růžové kavárny jménem Café Chloé. Já jsem si dala marakujovou limonádu, která byla skvělá! Ještě jsem měla smoothie misku, která také byla fantastická. Po skvělé snídani jsme se vydaly za krásou Prahy. Prošly jsme orloj, Karlův most, Lenonovu zeď, pařížskou ulici a plno malých obchůdku.
A výlet je u konce! Byly to vážně skvělé dva dny, které jsem mohla prožít s tou nejbližší kamarádkou. Nasbíraly jsme opět hromadu krásných zážitku, vtípků a kamarádka dokonce poznala i nové město!
Mě se Sapa líbila. 🙂 Koupila jsem si tam čajovou misku a nějaké čaje, kamarád zase hromadu exotického ovoce, je na ně trochu maniak. 😀
Primarku bych se vyhla obloukem, to není nic pro mne.
Musel to být fajn výlet, na vyjíž’dky s nejlepší kamarádkou mám hezké vzpomínky. 🙂